To ti nikdo nepoví, jak to správně sehrát.
Ale když víš, jak to tady chodí, můžeš ještě cuknout.
Nebo do toho jít.
|
Během hry vystupuje hráč vůči ostatním postavám stále v roli, Celkový charakter postavy musí odpovídat hernímu settingu, jinak je ovšem osobnost postavy a také její zasazení do fiktivní reality na libovůli hráče. Tím realizujeme herní princip, kdy podstatný je pouze skutečně zahraný charakter, nikoliv ve scénáři popsaná osobnost a historie. Je ponecháno na rozhodnutí hráče, s jakým a jak kvalitně rozpracovaným charakterem své postavy do hry vstoupí |
|
Také co se týče motivace postavy, uplatňujeme princip, že hráč má možnost, nikoliv povinnost aktivně ve hře interagovat (určitým způsobem). Vítanou motivací je nicméně snaha o výhru, kdy je postava aktivní takovým způsobem, který se projeví na výsledku hry ve smyslu vyhlášeného settingu. Je ovšem možná také varianta hry s jakýmkoliv jiným cílem, který je v rámci settingu ospravedlnitelný (v tom případě silně doporučujeme konzultovat s organizátory). Hráč ale může ke hře přistupovat i jako pasivní účastník, užívat si atmosféru a do děje se zapojit jen nahodile při interakci s jinými postavami.
Nyní by se mohlo zdát, že postavy mohou být jakékoliv a jejich chování je tedy libovolné. Není tomu tak, chování postav musí odpovídat settingu hry tedy být v intencích chování skutečného člověka v dané situaci. Zdůraznit je třeba zejména pud sebezáchovy a strach z represe za protiprávní činy. Už proto, že stejně jako ve skutečnosti fungují v herní realitě mechanismy, které trestné nebo nadprahově asociální chování odstraňují (a teď se hráči za postavu boj).
Na místě je pak ovšem otázka, jaká hranice je ve hře akceptovaná pro rizikové chování. Obecná odpověď je opět v realitě, konkrétní návod na život vám nikdo nedá ani ve hře. Projevy dominance, explicitní neslušnosti, osočování, vulgarity nebo psychický nátlak lze nicméně v rámci interakce postav očekávat, stejně jako se s nimi (želbohu) setkáváme v každodenní realitě. Hráč s nimi tedy musí být do této míry smířen, stejně jako by měl vnímat, že nikdy není jisté, jaké chování ještě tentokrát projde a jaké ne.
Konkrétní herní reálie vyplývají z aktuálního settingu hry. Jakým způsobem odehrát vybrané situace, kde není možné použít prostý divadelní přístup, popisují v principu pravidla hry.
V rámci tohoto popisu je předpokládána znalost obecných principů larp her a tedy i základních zásad hraní v roli. Pokud by nemělo být zcela jasné, o čem je řeč, doporučujeme prostudovat přinejmenším externí odkazy na obecné informace.
Svědomí a přátele máme tak dlouho, dokud je nepotřebujeme.
Gabriel Laub
